Chtěla jsem zemřít-svědectví

Chtěla jsem zemřít

V patnácti letech jsem poprvé přišla mezi pankáče. Byli to pro mne zajímaví lidé. Kouřili jako já, navíc pili alkohol, fetovali toluen a brali různé drogy. Měli styl oblékání, který se mi moc líbil. Abych do party dobře zapadla, nechala jsem si vlasy obarvit na krvavě červenou barvu. Piercing v ústech a nose jsem si udělala sama jako protest proti mým rodičům. Propíchla jsem si také obočí a pupek. S partou jsme občas chodili krást do obchodu. Ne že bychom ty věci nutně potřebovali, ale brali jsme to jako srandu. Ve škole to se mnou šlo s kopce, ale já jsem si z toho nic nedělala. Dokonce jsme pili i při vyučování a někdy jsme byli tak opilí, že jsme vůbec nevěděli, co se kolem nás děje. Byla jsem namyšlená a arogantní, neuznávala jsem autority a všemi jsem pohrdala.

Alkohol, drogy, okultismus...

Někteří z mých kamarádů byli satanisti. Četli si různé okultní a čarodějnické knihy, satanskou bibli… Já jsem se zajímala o „vúdú“. Doma jsme s kamarádkou vyvolávaly „duchy“, jednou při seanci jí z ničeho nic začaly hořet vlasy. V noci se mi zdávaly strašné sny, zjevovaly se mi všelijaké stvůry… Rodiče se kvůli mně velmi trápili, se mnou to však ani nehnulo. Domů jsem chodila zhulená, opilá a párkrát jsem přišla i zfetovaná. Kouřila jsem čím dál tím víc. Už mi nestačila jedna krabička cigaret na den. Rodičům, kamarádům i ve škole jsem neustále lhala. Zahrávala jsem si s lidmi i s jejich city. Se sestrou Gábinou a s rodiči jsem si vůbec nerozuměla. A vrcholem všeho bylo, že Gábina začala chodit mezi křesťany.

Silvestr 2000

Seděla jsem doma v pokoji se svým přítelem a Gábina se chystala na silvestrovské křesťanské shromáždění. Fakt mě to „dojalo“. „Moje sestra se zbláznila, hráblo ji, ona jde do nějaké sekty“ – vykřikovala jsem a strašně jsem se jí smála. A zatímco moje sestra na Silvestra odevzdala svůj život Pánu Ježíši, já jsem v ten večer seděla v „pajzlu“ a vyváděla hlouposti… Po Silvestru začala Gábina poslouchat křesťanskou hudbu. Hrozně mě tím provokovala. Nemohla jsem to poslouchat. Zacpávala jsem si uši a nadávala jí. Každý večer mi předčítala z Bible. Vůbec nebrala na vědomí, že o to nestojím. Byla jsem z toho „nemocná“. Jednou jsme s kámoškou seděli v pokoji a Gábina nám četla z Bible, z knihy Zjevení. Třásly jsme se strachy a já jsem se rozplakala. Od toho dne jsem se na ni už tolik nezlobila, když četla z Bible. Stále mi to vadilo, ale přesto jsem ji poslouchala, i když jsem se tvářila, že mne to nezajímá.

Vstaň a běž to říct rodičům

Přesně si vzpomínám na den, kdy můj život nabral rychlý spád a já jsem klesla opravdu hodně hluboko. Táta přišel z rodičovské schůzky smutný, zklamaný a velice rozzlobený. Dozvěděl se, že ve škole propadám ze třech předmětů a z ostatních mám čtyřky a sem tam nějakou trojku. V ten večer jsem měla strašnou „depku“. Po monologu mých nešťastných rodičů jsem šla do svého pokoje. První, co mne napadlo, bylo – zabiju se. Vzala jsem si veliké množství léků a vypila silné kapky, které jsem měla proti bolesti hlavy. Po chvíli mi začaly trnout konečky prstů na nohách i na rukách. Měla jsem pocit beznaděje. Lehla jsem si do postele a zavřela oči. V duchu jsem si řekla – a teď chcípnu. Představovala jsem si, jak to přijde. Najednou mi úplně ztuhly nohy, ruce a nakonec celé tělo. Přepadl mne nepopsatelný strach. Strach ze smrti. V duchu jsem křičela: „Tak pomůže mi někdo?“ Na moje překvapení mi ten „Někdo“ odpověděl: „Vstaň a běž to říct rodičům!“ Pomyslela jsem si: už asi blázním, jak mám vstát, když mám strnulé celé tělo a nemůžu se ani pohnout? Odpověď byla stejná: „Vstaň a běž to říct rodičům!“. S tou odpovědí se dostavila i síla vstát a říct, co se stalo. Po několika hodinách pití teplé vody a zvracení jsem byla totálně vyčerpaná, ale zachráněná. Když jsem se zklidnila, s překvapením jsem si uvědomila, že to byl Bůh, který ke mně mluvil.

Nový začátek

Rodina z toho byla otřesena. Sestřička Gábina se za mne modlila, máma plakala a táta byl z toho úplně v šoku. Ptali se mne, proč jsem to udělala. Tenkrát jsem na to nedokázala odpovědět. Dnes však vím, že to je taktika toho zlého. Trápit, zdevastovat a nakonec zabít. Uběhlo ještě několik měsíců, než jsem vyřešila otázky své budoucnosti. Rozhodla jsem se, že začnu nový život. Začala jsem důvěřovat Bohu a poprosila Božího Syna Ježíše Krista aby vstoupil do mého života. Dále jsem se rozhodla, že dokončím školu. Rozešla jsem se také s přítelem a přestala kouřit. Nikdy před tím jsem se o to nepokoušela, protože mi cigarety velice chutnaly. Ale věděla jsem, že to mám udělat. Modlila jsem se k Bohu, aby mě závislosti na nikotinu zbavil. S jeho pomocí jsem vytrvala, i když mi kamarádi cigarety nabízeli.

Učila jsem se žít podle slov Ježíšových

Toto období bylo pro mne zlomové. Na jedné straně Bůh se svou láskou a na druhé straně mě lákala moje stará parta. Selhala jsem! V partě jsem se strašně opila. Věděla jsem, že to tak dál nepůjde. Musela jsem se rozhodnout. Po vnitřním zápase jsem si nakonec vybrala Ježíše a začala jsem se setkávat s křesťany. Starou partu jsem opustila, ale úplně jsem na ně nezapomněla. Modlila jsem se za ně. Můj život byl najednou naplněn láskou, pokojem, radostí a jistotou, kterou mají lidé, kterým jsem se kdysi smála. Bylo to krásné, i když pro mne někdy nepochopitelné a nepřirozené. Učila jsem se žít podle Ježíšových slov. Bůh začal pracovat na mém charakteru. Pomalu a jemně odstraňoval moje zlozvyky a věci, které mi bránily ještě více se k Němu přiblížit. Cítila jsem, že mne Bůh vede k důležitému kroku – odstranit věci, které mne spojovaly s minulostí. Nejprve jsem rozstříhala na malé kousky tričko s nápisem „Antichrist superstar“, které pro mne znamenalo mnoho. Potom jsem z okna vyhodila amulet. Dále jsem zničila všechny satanistické kazety a věci, které mne spojovaly se starým životem. Za několik měsíců jsem se rozhodla, že se nechám pokřtít. Byl to nejúžasnější dárek k mým sedmnáctým narozeninám.

Nejlepší rozhodnutí mého života

Po třech letech od mého obrácení učinil Bůh v naší rodině zázrak. Jak se o tom píše v Božím Slově – „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě“ (Skutky apoštolů 16, 31). Přesně to se stalo v naší rodině od Silvestra 2000, kdy se obrátila moje sestra. Po ní já a později máma s tátou. Bůh splnil to, co slíbil, a já jsem mu za to velice vděčná.

Pán začal otevírat také srdce mých bývalých přátel. Uspořádali jsme evangelizační koncert v jednom z „pankových“ podniků v Košicích, aby i jeho návštěvníci měli příležitost dozvědět se více o Bohu. Pán mi dává mnoho příležitostí hovořit s nimi o smyslu života.

Dnes je to už deset let, co jsem křesťanka. Ani na chvíli jsem nelitovala, že jsem svůj život dala Kristu. Je to nejlepší rozhodnutí mého života.
Autor: Tinka Hyllová

Zdroj: BTM

Foto: s manželem Richardem